Kapitola 8
Dane
Viděl jsem to v jejích očích. Byla stejně zmatená jako já, ne-li více. Kráčela vedle mě, skoro běžela, aby udržela krok, když jsme se vraceli do domu. Její pohled zůstával nízko, soustředila se na své nohy, jak jsme se pohybovali.
"Sedni si," říkám jí, když ji vedu do kanceláře. Neváhá, jako to udělala v Maonshine, a usedá na jednu z prázdných židlí. Sedí s nohama pevně u sebe. Rukávy jejího topu jsou stažené dolů přes ruce. Její obličej je skloněný dolů v podřízenosti.